AMSTERDAM A SKOTSKO

6. července 2018 v 13:37 | F R A N |  TRAVEL

Přijde mi, že tohle jaro jel do Skotska snad každý, aspoň soudě podle Instagramu mých kamarádů - všechny deváté třídy se zjevně rozhodly podniknout třídní zájezd na sever Velké Británie. Já osobně jsem tam nejela se třídou, ale s angličtinářkou, která vede soukromé hodiny a každý rok pořádá spolu s cestovkou zájezdy do Anglie. Jela jsem s ní takhle už potřetí a přijde mi, že zájezdy jsou rok od roku lepší. Tentokrát jsem se toho upřímně trochu bála, protože jsem nevěděla, co od Skotska očekávat - není to tak slavné a populární místo jako Londýn, Cambridge nebo třeba Bath a nevěděla jsem, jestli se mi tam bude líbit. No - překvapení - líbilo.


Odjížděli jsme v květnu večer a celou noc jsme strávili v autobuse. Seděla jsem se svou mladší sestrou a poprvé za celý život jsem při jejím spánku neutrpěla žádnou újmu na zdraví. Jen párkrát za celou noc jsem jí musela odstrčit, když se na mě ve spánku pokoušela lehnout, takže to byl úspěch, ségra (já sama toho moc nenaspala, zato jsem snědla spoustu bonbonů a v duchu napsala tak pět knih). Ráno jsme přijeli do Amsterdamu, vyploužili se z autobusu na rušnou ulici a málem se nechali přejet (teda jenom já - ale ta učitelka už je na to zvyklá), načež jsme vyrazili do ulic. Šli jsme kolem nějakého kočičího útulku, který měl zavřeno, pak přes spoustu mostů, kolem ohromného množství kol, pár úzkými uličkami, až jsme došli na takovou tu hlavní ulici, která končí náměstím a kde jsme měli rozchod. Bylo to pro mě trochu matoucí, protože z filmu Hvězdy nám nepřály jsem měla o Amstru nějakou zkreslenou představu a tohle město se jí moc nepodobalo. Vlastně mě Amsterdam trochu zklamal. Nevím, jestli to bylo tou únavou z autobusu nebo tím, že se mojí sestře udělalo špatně, takže jsme polovinu rozchodu hledali záchod nebo tím, že jsme na prohlídku měli jen jeden necelý den a všude byla spousta lidí… každopádně na mě město neudělalo až takový dojem, jak jsem čekala. Vlastně největším zážitkem asi bylo, když jsem pak s kamarády (a skuhrající ségrou, která se držela za břicho) prolézali obchůdky s suvenýry, kde si jeden z nich koupil sušenky s konopím a nakukovali do výloh sexshopů. Zkrátka Amster nic moc.


Odpoledne se pro nás vrátil autobus a odvezl nás do přístavu, kde jsme se nalodili na trajekt mířící do Newcastleu. Byla jsem z cesty přes moře trochu nervózní, ale nakonec byla fakt skvělá. S kamarády jsme celý večer prokecali schovaný v nějaké uličce u kajut (omlouváme se tomu pánovi, který se snažil spát), noc v maličké kajutě, kde se s vámi houpe postel a když se vzbudíte, nemáte nejmenší tušení, kolik je, protože je všude tma jak v ranci, byla super a nejraději jsem čas trávila venku a koukala na moře. Ráno jsme pak připluli do Anglie, nasedli do autobusu a asi hoďku ještě pospávali cestou do Skotska.

Po přejetí hranic jsme nejdřív zastavili v Jedburghu, kde měla dům Marie Stuartovna (a kde měli dobré sendviče) a pak v Abbotsdorfu, kde měl sídlo Sir Walter Scott (nějaká Angličanka tam učila mého kamaráda, jak se pokřižovat - chudák, dělal to celých patnáct let špatně). Pak jsme už přijeli do Edinburghu, kde jsme nejdřív vyšli na vyhlídku a nakonec jsme odešli do rodin. Byla jsem s mojí sestrou a dvěma páťačkami, takže veškerou konverzaci v angličtině jsem obstarávala já, ale aspoň ty dvě holky byly fajn. I ta paní byla v pohodě, i když nám nejdřív tvrdila, že nemá wifinu, čímž trochu ztratila body. No, ona z nás asi taky neměla velkou radost, obzvlášť, když jsme se pořád něčemu smály - třeba, když moje sestra rozuměla "this is my doctor" namísto "this is my daughter" a divila se, proč si ta paní vodí domů doktora..

(Abbotsdorf) .................................... (Vyhlídka na Edinburgh, mimochodem ty keře se žlutými tam byly všude a fakt je miluju)

Další den dopoledne jsme měli výuku a poté se jeli podívat nejdřív na Rosslynskou kapli (která je mimochodem fakt pěkná) a pak zbytek odpoledne strávili v Edinburghu. Je to vážně hezké město - klidnější a méně moderní než Londýn, turistická část plná obchodů se suvenýry a dudáků v kiltu, v něčem podobné anglickým městům, ale v něčem odlišné. Rozchod jsme strávili nakupováním suvenýrů - kámoš si koupil kilt, já něco k jídlu a moje prosby, jestli můžeme jít prosím najít knihkupectví zůstaly (zatím) nevyslyšené.

(Edinburgh) ........................................................ (Hamish - prej)

Ve čtvrtek mě čekala tak trochu noční můra, protože jsme jeli do Ben A´An, což je sice nádherný národní park, ale museli jsme se škrábat na kopec a to mi dalo vážně zabrat. Nejsem zrovna dvakrát sportovní typ a s mým astmatem a mizernou kondičkou, jsem myslela, že se nahoru v životě nedostanu. Výhled sice stál zato, ale ten výšlap bych si zopakovat nechtěla. Ale nahoře to bylo fakt krásné - seděli jsme na kamenech, obědvali, fotili a dívali se dolů na jezera a nebyla vůbec mlha ani zataženo, takže vidět bylo krásně. Poté jsme ještě jeli do Stirlingu, podívat se na Falkirk Wheel a na Kelpies, ale to všechno v porovnání s Ben A´An trochu bledne.


Předposlední den jsme jeli do St Andrews, což je univerzitní město, kde jsme šli do akvária, projít si město a já se taky konečně dočkala knihkupectví, kde jsem si koupila knihy jménem Starfish od Akemi Dawn Bowman a Things a Bright Girl Can Do od Sally Nicholls, ke kterým jsem se ještě nedostala, ale jsem na ně vážně zvědavá. Jediné, co stojí za zmínku z Dunfermilne je Primark (a taky galerie, kde mají hezké záchody, nic víc jsme z ní neviděli) a The Forth Bridge, což je takový ten slavný červený most, který mě teda taky dvakrát nenadchnul.


Den potom už jsme z rodin odjížděli i s kufry (ta paní nám to ráno udělala nějaké vážně nechutné kyselé palačinky z prášku - byla jste fajn, ale ten hnus už nikdy nikomu nedávejte), protože už jsme vyrazili směrem Newcastle. Cestou jsme to vzali přes Hadrianův val a přes obchod a pak už jsme se nalodili směr Nizozemsko. Cesta byla opět strašně fajn, i když už se všichni trochu hádali a byli přetažení - já si to každopádně užívala, rozvalovala se v křesle, koukala na moře, cpala se sušenkami a bylo mi všechno fuk.


Za sebe můžu říct, že to byl skvělý týden, byli tam skvělí lidé a já si to vážně užila. Navíc nám tam za celou dobu ani jednou nepršelo, z čehož jsme byli všichni trochu vykolejení, protože jsme u sebe pořád nosili větrovky a pláštěnky a ono místo toho bylo teplo a slunečno. Amsterdam byl možná trochu zklamání, ale Skotsko rozhodně předčilo moje očekávání a určitě doporučuju tam jet. Líbila se mi jak města, tak krajina - všude kopce a pasoucí se ovce a kozy a čerstvý vzduch. Žít bych tam asi nemohla (hlavně kvůli tomu počasí, které se nám sice vyhnulo, ale nepochybuju o tom, že místní ho musí mít plné zuby), ale dokážu si představit, že bych tam strávila třeba prázdniny.

(The Falkirk Wheel) ........................ (The Kelpies) ................................. (The Forth Bridge)

P.S. výjimečně jsou všechny fotky, které jsou použité ve článku, moje
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sofella Sofella | 7. července 2018 v 10:11 | Reagovat

Pěkný článek. Ale jsem teď ještě víc naštvaná, že jsem tam taky nejela s vámi. Do Amsterdamu se chci už nějakou chvíli podívat, ale teď tedy nevím, no. :)

2 F R A N F R A N | Web | 7. července 2018 v 10:58 | Reagovat

[1]: To chápu, ten zájezd byl fakt skvělý. No, já myslím, že Amster by stál za to, kdyby na něj bylo víc času nebo možná kdyby se tam jelo v zimě, byl by kouzelnější... Loni ten Londýn v tom jednom dni taky nebyl tak hezký, jako když jsme na něj měli víc času, když jsem tam byla poprvé. Myslím, že roční období, davy a čas na prohlídku hraje vždycky velkou roli.

3 donykaworld donykaworld | Web | 7. července 2018 v 11:39 | Reagovat

Prý: "nějaká Angličanka tam učila mého kamaráda, jak se pokřižovat - chudák, dělal to celých patnáct let špatně" Hej! tak to mě pobavilo :D :D. To mi dost připomíná kdysi, mou učitelku na dějepis. Jednou jsme se bavili o našich příjmeních, a když jsem jí řekla jak se správně moje příjmení vyslovuje, pozdvihla obočí a pravila: "nevyslovuje se to náhodou jinak?" a když jí říkám ne, tak se pomalu urazila... :D miluju takový lidi kteří si myslí že jste chytřejší než vy :D
Jinak článeček moc hezký, obsáhlý. Počteníčko super po probuzení, pa :)

4 F R A N F R A N | Web | 7. července 2018 v 12:10 | Reagovat

[3]: To jsem ráda, že to někoho rozesmálo, já se tam tomu tenkrát smála asi pět minut v kuse... Jo a takové učitelky znám moc dobře, mně moje dějepisářka zase tvrdila, že jsem si určitě vyvrkla kotník schválně, abych nemusela psát test. A děkuju(:

5 Erunka Erunka | 7. července 2018 v 17:12 | Reagovat

Jo, máš pravdu, do Skotska jeli teď snad všichni. No já tam teda nikdy nebyla, ale chystám se tam vzít mamku, až budu mít nějaký peníze, protože tam moc chce a já jí chci udělat radost. Navíc Skotsko má jednorožce za národní zvíře a já jednorožce M I L U J U, takže si musíme udělat dovolenou matka-dcera. Jenže s mým rozpočtem...možná za pět let?

6 F R A N F R A N | Web | 7. července 2018 v 19:06 | Reagovat

[5]: Vážně? Ty miluješ jednorožce? No nekecej, nikdy ses nezmínila. No, jinak to jsi hodná dcera, můžeme se spojit, moje máma tam taky chce. Tak začneme šetřit?

7 Erunka Erunka | 8. července 2018 v 16:58 | Reagovat

[6]: Jooo!Jedorožciii! Ale teď máme s mámou v plánu Francii (kvůli mně), takže se zas úplně vyšťavím...ale tak můžem dát zájezd matky-dcery, proč ne? Akorát ještě pár let šetření :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama